Nový světový řád

300 stran, A5 

O Novém světovém řádu se toho napsalo a namluvilo již hodně, přesto řada lidí stále tápe, co znamená. Připomeňme tedy, že Nový světový řád (zkratka NWO, podle anglického New World Order) je konspirační teorie, která tvrdí, že malá skupina mezinárodních elit kontroluje a manipuluje vlády, průmysl a mediální organizace po celém světě a že primárním nástrojem, který používá k ovládnutí národů, je systém centrálního bankovnictví.

Tato teorie tvrdí, že skupina konspirátorů financovala, a v některých případech i způsobila, většinu velkých válek za posledních 200 let, a to zejména prováděním útoků pod falešnou vlajkou (aby získala na svou stranu veřejné mínění). Podle Wikipedie říkají konspirační teoretici, že tato skupina napomohla třeba rozpoutání 1. a 2. světové války i války ve Vietnamu; stojí za útoky z 11. září 2001 či za bojem proti terorismu. Obecně je tedy Nový světový řád spíše symbolem zla.

Ralph Epperson uvádí nespočet zdrojů, díky kterým se snaží dokázat, že nejde o žádné výmysly, ale že lze vše prokázat.

---------------

Když jsem dokončil psaní mé knihy, kterou jsem nazval THE UNSEEN HAND (Neviditelná ruka), a zrovna jsem ji připravoval pro publikaci, když jsem se rozhodl přidat k manuskriptu krátký paragraf s menším popisem o mě, a o důvodech, které mě vedly k sepsání té knihy, cítil jsem, že by mohlo čtenářům pomoci lépe pochopit můj výzkum, pokud bych tam přidal něco málo o mém zázemí. Od té doby co jsem graduoval na vysoké škole, jsem se stal vášnivým čtenářem, a povšiml jsem si, že mnoho knih, které jsem pročítal, nějaké podrobnosti o autorovi prostě neobsahovaly.

A proto cítím, že bych podobnou informaci měl uvést i v této, svoji druhé knize.

Číst knihy jsem začal v roce 1963, když si jeden z mých přátel povšiml, že přestože jsem diplomovaný vysokoškolák, moje znalosti historie, politických věd a ekonomiky byly v žalostném stavu. Na jeho naléhání jsem tehdy začal číst, a pokračuji v tom až dodnes.

Čtení o jednom tématu ve mě vzbudilo zájem o téma další, až mě toto vše nakonec přivedlo k ezoterickému světu tajných společenství a jejich skrytých symbolů. (Termín ezoterika/ezoterický je definován jako termín či chápání, které je zamýšleno pro, nebo pochopeno pouze, vybranou skupinou jedinců, například úzkým kruhem učedníků nebo zasvěcených.)

Jak moje čtení pokračovalo, začalo mi docházet, že objevuji důkazy o ohromné pravdě; pravdě, která však proklouzla mezi prsty většině historiků dob včerejších. Není pochyb, že někteří z těchto badatelů střípky této pravdy odhalili, ale nikde se mi nepodařilo nalézt jednu ucelenou knihu, která by spojila všechny tyto střípky do jednolité mozaiky. Moje pátrání po této nepolapitelné knize pokračovalo, ale prostě nebyla k nalezení.

A zhruba před rokem ve mě uzrál pocit potřeby, sepsat tu ucelenou knihu vlastními silami.

Cítil jsem se nicméně, že jsem na úkol takovéto důležitosti extrémně nevhodný, a zdvojnásobil jsem proto svoje úsilí v hledání té jedné ucelené knížky, ve které by to všechno bylo jednoduše a pochopitelně sepsáno. Pokračoval jsem tedy ve čtení děl ostatních autorů, doufaje, že to již sepsal někdo přede mnou, ale stále jsem nic nenacházel.

A díky tomu, že se mi takovou knihu nepodařilo najít, tak jsem se přeci jen rozhodl sepsat ji sám.

Toto je ona.

A proto vás prosím, přijměte tuto skromnou práci takovou, jaká je: Upřímný pokus o sepsání 26-letého bádání do jednoho svazku, a to autorem, který se pro zdolání úkolu cítí jako naprosto nevhodný pisatel! Mohu čtenáře ubezpečit, že můj pocit nedostatečnosti je dán pouze nezměrnou důležitostí informací, které jsem objevil.

A práce se zdá být obtížná hned ze dvou důvodů: Nejen že musí být mé bádání zevrubné, musím však také dosáhnout toho, aby se informace které jsem objevil, zdály uvěřitelné. Nicméně myslím si, že jsem v rámci svých skrovných schopností, v těchto směrech uspěl.

Není pochyb o tom, že výzkum jenž jsem provedl, nebyl natolik vyčerpávající, jak by byl býval mohl být. Čím více jsem četl, tím více jsem si byl vědom, že musím číst více, neboť důkazy podporující závěry, které tato kniha nabídne, se zdály být doslova nevyčerpatelné. Jednoho dne však dojde k tomu, že každý badatel musí dojít k tomu závěru, že materiál, který se doposud podařilo nashromáždit, bude stačit k tomu, aby přesvědčil i nejzavilejšího skeptika, a že jakýkoli dodatečný materiál by již jen duplikoval data již nalezená.

Dále tu pak je několik věcí, které bych rád, aby měl čtenář na paměti. Dosti často jsem v knize citoval vícero autorů, a na některých místech by jako dostatečná ukázka stačili možná i jen dva nebo dokonce jen jeden.

Mám však pro to důvod.

Mým záměrem bylo vskutku se ujistit, že ani skeptický čtenář nemůže tvrdit, když bych citoval pouze jednoho autora, že tento jedinec přeci nemůže mluvit za všechny ostatní odborníky v jeho oboru. A já jsem se chtěl ubezpečit, že čtenáři bude jasné, že je vícero autorů kteří ve svých studiích došli ke stejnému závěru. Jinými slovy, snažil jsem se vskutku podložit své závěry tím, že čtenáři představím co nejvíce autorů, co jen bude možno. A já věřím tomu, že důvody proč jsem se to rozhodl vyřešit tímto způsobem, vyjdou postupně na světlo, tím více, čím déle bude čtenář tuto knihu pročítat.

Zadruhé, autoři které jsem citoval, byli buď tací, o kterých jsem zjistil že byli součástí událostí popisovaných v této knize, nebo ti kteří mě přesvědčili o tom, že osobně nastudovali původní díla autorů, které citují.

Jinými slovy, mou snahou je, doložit moje závěry čerpané z prací autorů, jenž byli do událostí přímo zapojeni, nebo z prací spisovatelů, kteří svůj výzkum opravdu dopodrobna zadokumentovali. Čtenář jistě brzy zjistí, že spisovatelé které jsem citoval, patří mezi klíčové spisovatele v oborech, které tato knížka ve svých kapitolách popisuje.

Důvod proč jsem toto udělal, je prostě ten, že já pevně věřím že informace které jsem odhalil, jsou pro budoucnost světa nanejvýše důležité, a musí být tedy prezentovány formou, která je pokud možno co nejvíce věrohodná. Chci, aby čtenář těmto informacím uvěřil, neboť pocházejí od expertů v jejich konkrétních oborech působnosti. A také věřím, že jak bude čtenář postupně touto knihou procházet, tak mu dojde, proč jsem se k této strategii uchýlil.

A konečně bych byl také rád, aby čtenář pochopil, že jsem se snažil svoje vlastní komentáře v rámci celé této knihy, omezit na minimum. Věřím totiž, že důkazy které v knize předkládám mluví samy za sebe, a že by měly být schopny přesvědčit i toho nejzavilejšího kritika. Z mé strany bude potřeba jen malé, pokud vůbec nějaké vysvětlení.

Podtrženo a sečteno, věřím že se mnou bude čtenář souhlasit, že se mi podařilo odhalit monumentální pravdu, která proklouzla mezi prsty drtivé většině historiků z doby včerejší.