počet produktů
0
cena nákupu
0,00 CZK
měna: | CZK
Kategorie
Statické stránky
Počítadlo přístupů
Online: 24
Dnes: 146
Týden: 2056
Celkem: 1767071
Počet kliků: 14317127
Kontaktní formulář
Captcha Reload Image

Spiknutí holokaustu

Spiknutí holokaustu
1/1
Cena: 99,00 CZK
  99,00 CZK
Dostupnost: Skladem
ks

Vychází 30.4 cca 250 stran 

 

většina z nás má za to, že hlavní podíl na tzv holokaustu mají nacisté.
Tato kniha ukazuje, že nemalý podíl na deportacích židů a jejich úmrtích v
koncentračních táborech mají mnohé další státy, včetně těch spojeneckých -
většinou tím, že odmítali přijmout židy z Německa anebo tím, že odmítali
pomoc lidem v těchto táborech, ať již vojensky nebo diplomaticky...

Dnes demokratické státy uctívají památku obětí holokaustu, ale přitom mají  krev obětí na svých rukách ...

 

 

Pečlivé posouzení materiálů holocaustu, které byly publikovány dosud žijícími učenci a veřejný úžas nad otázkami:

Kombinace existujících výzkumů s dříve neznámými nálezy přivedla Dr. Perla k nevyhnutelnému přesvědčení, že to nebyla lhostejná nečinnost světových mocností, která udělala holocaust a konečné řešení tak tragicky účinné.

Autor používá rozsáhlou dokumentaci, která přesvědčivě dokazuje, že to byly promyšlené akce mnoha národů, které udržovaly miliony těch, kteří byli určeni pro transport a věznění v nepřátelské Evropě.

Tyto promyšlené akce nezvratně ukazují, že jsou výsledkem spiknutí jednotlivých vlád a rovněž tak na spiknutí mezi vládami.

Je zde také souhrnná analýza politik holocaustu u mocností, kterým dosud byla věnována relativně malá pozornost a nebyla prokázána jejich vina:

Švýcarsko, Sovětský svaz, Latinská Amerika a Mezinárodní červený kříž.

Spiknutí holocaustu vlévá šokující nové světlo na spiknutí a tajné akce světových mocností, které účinně podpořily programy nacistické politiky. Po přečtení této knihy změníte své názory na mnoho národů.

 

 

tato část knihy ukazuje podíl Britů na smrti v jednom případě, mají na svědomí mnohé další, stejně jako jiné státy vč USA. Jak autor dokazuje Gestapo obesílalo židovské obyvatele s výzvou k opuštění Německa k určitéu termínu. Takže nebyl problém opustit Německo a vyhnout se transportům, ale problém byl kam jít... demokratické státy uprchlíky odmítali, často je odváželi zpět a dnes... Dnes uctívají památku obětí holokastu .... jaká to přetvářka...:

 

Zní to neuvěřitelně, ale do tohoto malého člunu bylo nacpáno 767 lidí (Židů). Do člunu, který léta převážel dobytek po Dunaji a nyní byl vypraven, aby pomohl zachránit lidi plavbou hlubokým mořem. Je neuvěřitelné, že Struma uvezla tak mnoho. A ještě je méně uvěřitelná skutečnost, že se úspěšně dopotácela 16. prosince 1941do Istanbulu po čtyřech dnech plavby po moři. Ale to bylo vše, co mohla dokázat.

Turci nepovolili, aby lidé vystoupili z lodi. Na druhou stranu bylo jasné, že tento vrak lodi nemůže už kamkoliv plout. Turečtí inženýři, kteří zkoumali vadný motor, konstatovali, že se už nedá opravit. Židovská agentura nabídla zařídit transport na kterékoliv místo mimo kontrolu Němců, kam jim bude povoleno vstoupit.

Britové odmítli povolit vstup do Palestiny, ačkoliv podle jejich vlastní zpravodajské služby, britský delegát v Ankaře byl plně informován o „děsivých“ podmínkách na palubě lodi.  Všechny intervence na britskou vládu jakož i na britskou ambasádu v Turecku vyšly naprázdno. Jedenáct dní po příjezdu lodi informovali Britové tureckého ministra zahraničí o svém konečném rozhodnutí:

“Vláda jeho Královského veličenstva nevidí důvod, proč by turecká vláda neposlala Strumu zpátky do Černého moře, pokud si to přejí“.

Začínal nový rok 1942 a během celého ledna se židovské agentura pokoušela změnit názor vlády v Londýně. Zvláště to byl Lord Moyone, státní sekretář pro kolonie z Horní sněmovny, který usiloval o to, aby se neměnilo oficiální rozhodnutí a aby Turci byli tlačeni k tomu, aby poslali plavidlo zpět do Černého moře. Během celé té doby 767 zoufalým lidem na Strumě nebylo dovoleno ji opustit ani na vteřinu. Stali se vězni na lodi. Turečtí představitelé zakázali jakýkoliv kontakt se zemí, kromě přinášení minimálního množství jídla židovskou komunitou v Istanbulu. Nemoci, zvláště úplavice se rozšířily a přinejmenším dva na člunu byli mentálně poškozeni. Lidé na plavidlu museli snášet podmínky, kterým ani dobytek, pro který byl člun určen, nebyl vystaven.

9. února, když Struma s nákladem lidského utrpení už byla v Istanbulu šest týdnů, Turecká vláda informovala britskou ambasádu, že pokud problém nebude vyřešen do 16. února, loď bude poslána směrem, odkud připlula. Jestliže motory zůstanou nepoužitelné, člun bude odtažen na volné moře.

Tvrdíme v této části, že soustředěné akce většiny vlád, které se spikly, aby zabránily v únikové cestě uprchlíkům, dopomohly německým plánům. Je zajímavé poznamenat, že Mr. A. Walker z oddělení pro uprchlíky ze Zahraniční kanceláře poznamenal v záznamech následující:

“Černé moře je v tomto období rozbouřené a Struma může ztroskotat. Vůbec se mi nelíbí myšlenka, že můžeme jednat jako spolupachatelé, abychom tyto ubohé lidi přivedli k smrti.“37    

Tento záznam je datován 24. února. V druhém záznamu datovaném 25. února se píše:                             

“Loď se dnes potopila se všemi na palubě.“

Turci dostali na vědomí, že i podle omezení Bílým Listem, zůstává tisíce vstupních certifikátů do Palestiny nevyužito a tak posunuli odjezd lodi z 16. února na další týden. Ale jelikož nebyla v dohledu žádná změna v postoji britské vlády, kapitán Strumy obdržel 23. února konečný příkaz, aby okamžitě vyplul. Uprchlíci se snažili zabránit posádce ve vyplutí. Potom 80 tureckých policistů vtrhlo na palubu. Uprchlíci s nimi bojovali holýma rukama. Policisté se doslova plazili po ramenech a hlavách pevné masy lidí na palubě, až dosáhli k linii doku, vystoupili a vlečný člun táhl plavidlo se všemi muži, ženami a dětmi za hranici, skrz Bospor pět mil do Černého moře. Zde Struma zůstala bez pomoci. Příští ráno nastala exploze, která rozmetala plovoucí rakev na kusy. Ze všech lidí na palubě přežil pouze jediný zkušený plavec. Během méně než půl hodiny ho také spolkla studená voda a skončil mezi ostatními. Sedm set šedesát pět lidí bylo usmrceno, oběti britské Zahraniční kanceláře díky její spolupráci s Koloniální kanceláří a Vysokým komisařem pro Palestinu, kteří byli opakovaně tlačeni svými nadřízenými, aby zůstali neústupní.

 

 

Spiknutí holokaustu
Obrázky
Spiknutí holokaustu
Diskuze
Diskuze k tomuto produktu je prázdná Pro přispívání do diskuzního fóra musíte být přihlášení